Funktory

Jsem línej to víc rozepsat... pozn. pro sebe dodělat funktory potom. Teď mám přibližné vysvětlení v Přetěžování operátorů. Prostě to je objekt, co se chová jako funkce, ale je uložený jako objekt (jako proměnná) v kódu a může mít vnitřní funkce a proměnné. Užitečné to je třeba když chci funkci, co si umí pamatovat data z každého zavolání (třeba sčítá všechny čísla, co do ní jsou poslány jako argumenty).

Lambda funkce

lambda funkce jsou primárně způsob, jak zjednodušit zápis funktoru.
lambda gfg
lambda capture gfg

Lambdy jsou divný... ale užitečný. Jde o to, že někdy chci mít možnost napsat hodně rychlou funkci, bez toho, abych ji někde musel definovat. Vytvořím tedy vlastně funkci do proměnné, a využiji ji přímo na místě a pak ji třeba hned zahodím.

Syntax:

[](int a, int b) {return a + b;}

což je [capture](parametry) -> návratový_typ { tělo } ale hodně je optional... (třeba capture)

Příklad: Řekněme, že si někde potřebuju nutně definovat sčítání (protože mám hloupý cpp a zapomnělo to, nebo idk :( )

auto add = [](int a, int b) {return a + b;};

int x = add(3,4);

Mám zde funkci, co je vlastně "uložená v proměnné". Ve skutečnosti je to ale jenom funktor tedy alternativa pro:

class __Lambda123
{
public:
    int operator()(int x, int y)
    const {
        return x + y;
    }
};

__Lambda123 add;

**Lambda funkce se musí ukládat do proměnných typu auto!!

Co je capture? Lambda funkce umožňuje přijmout hodnoty/proměnné z lokálního bloku a dále s nimi pracovat jako s vlastními proměnnými. Mám 2 typy capture a to capture by reference a capture by value. Jedno mi umožňuje vzít referenci k proměnným/objektům a v lambdě je měnit. Druhé mi umožňuje hodnoty do lambdy prostě zkopírovat.

Př: (ukradeno z geeks for geeks)

int main() {
    vector<int> vec1 = {10, 20, 30, 40, 50}; //vektory jsou jako pole
    vector<int> vec2 = {1, 2, 3, 4, 5};
    
    auto lambda = [&vec1, vec2]() //& je ref. a druhé je pouze hodnota
    {
        for (int& num : vec1) {num *= 10;}
        for (int num : vec2) {cout << num * 10 << " ";}
        cout << endl;
    };
    
    lambda();
    
    cout << "Vector 1: ";
    for (int num : vec1) cout << num << " ";
    
    cout << "\nVector 2: ";
    for (int num : vec2) cout << num << " ";
    
    return 0;
}

Další možnosti:

auto lambda1 = [&](int x){}; //VŠECHNY externí proměnné jako refernec
auto lambda2 = [=](int x){}; //VŠECHNY externí proměnné jako hodnotu

2.8 KiB Raw Blame History

Funktory

Lambda funkce

2.8 KiB

Raw Blame History