vypracovani temat z 3. prednasky

Reference.md

@@ -0,0 +1,51 @@
+Reference je v podstatě jako **konstantní ukazatel** s jistými omezeními:
+
+- musí být inicializována při vytvoření
+- nemůže být null
+- nedá se měnit, kam ukazuje (stejně jako konst. uk.) a neumí aritmetiku
+
+**Používá se jako normální proměnná se jménem (bez \*)**
+
+Zásadní mentální rozdíl taky můžeme hledat v tom, co to vlastně je. Ukazatel je proměnná s adresou v paměti, zatímco reference je alias pro objekt/proměnnou.
+
+```
+int x  = 5; # nějaká proměnná x
+
+int& r = x; #inicializace reference, musí mít hodnotu.
+#int& r;  #není možné
+
+int* p; # ukazatel to umí - pro srovnání
+p = &x;
+```
+
+Referenci nelze přesměrovat na jinou adresu/proměnnou
+```
+int a = 1;
+int b = 2;
+
+int* p = &a; #ukazatel ukazuje na a
+p = &b; # ukazatel ukazuje na b
+
+int& r = a; #reference ukazuje na a
+r = b; #reference nabírá hodnoty b, teď a = b
+# a = b; je ekvivalentní
+```
+
+- Reference nemá vlastní adresu, není to proměnná a nebo objekt. Pokud se pokusím získat adresu reference, dostanu adresu objektu, na který ukazuje.
+
+K čemu to je dobré?
+- stále můžu používat referenci na předání funkci. **To je hlavní důvod existence referencí - bezpečnější a čitelnější předávání parametrů místo ukazatelů.**
+```
+void increment(int& r)
+{
+	r++; #melo by zvysit jakoukoli promennou, co je predana jako parametr
+}
+
+int main()
+{
+	int x = 42;
+	increment(x); #zde predam proste puvodni promennou
+}
+```
+
+- **Je to omezenější než ukazatel a proto je tu menší šance, že se uživatel střelí do nohy. Když to stačí, mělo by se to používat místo ukazatele. Doporučuje se to.**